Církevní stavby Krkonoše
Církevní stavby Krkonoše
Církevní památky jsou v regionu Krkonoše především z kategorie kostelů a kostelíků, z nichž je většina přístupná pouze v časech řádných bohoslužeb. Z církevních památek však určitě stojí za návštěvu Augustiniánský klášter ve Vrchlabí, který dnes již neslouží svému původnímu účelu, ale je přístupný díky tomu, že je zde umístěno největší krkonošské muzeum.
Svahy Krkonoš jsou také ozdobeny nejednou kapličkou. Mezi nejzajímavější patří kaple Svaté Alžběty v Harrachově nebo dominanta na pomezí Jizerských hor a Krkonoš - Tesařovská kaple v Kořenově. Za pozornost stojí i hrobka rodiny Harrachů v Horní Branné.
Augustiniánský klášter Vrchlabí
VrchlabíAugustiniánský klášter ve Vrchlabí, který je významnou barokní památkou města, byl založen v roce 1704 Maxmiliánem z Morzinů.
Tesařovská kaple, Kořenov
KořenovV centru Kořenova stojí zdaleka viditelný symbol obce, osmiboká tesařovská kaple.
Kostel sv. Bartoloměje, Pecka
PeckaBarokní kostel sv. Bartoloměje je jednou z nejvýznamnějších památek v obci. Původní dřevěný kostel byl roku 1603 nahrazen kostelem kamenným.
Kaple sv. Alžběty, Harrachov
HarrachovVedle budovy harrachovské sklárny se nachází kaple sv. Alžběty, ve které je umístěn unikátní skleněný zvon.
Kostel sv. Prokopa a fara, Jablonec nad Jizerou
Jablonec nad JizerouKostel sv. Prokopa je nejstarším domem v Jablonci nad Jizerou. Původně zde stával dřevěný kostel, na jehož místě byl v roce 1777 postaven současný pozdně gotický kostel.
Kostel Nejsvětější Trojice, Žacléř
ŽacléřNedaleko Rýchorského náměstí se nachází kostel Nejsvětější Trojice. Byl postaven v roce 1677 řádem jezuitů a v roce 1732 by barokně přestavěn.
Kostel sv. Mikuláše, Horní Branná
Horní BrannáKostel sv. Mikuláše je kulturní památkou chráněnou státem. Původní dřevěný kostel, který na jejím místě stával, byl nejstarším doloženým kostelem v Podkrkonoší.
Kaplička sv. Gotharda
KořenovPoutní místo z 19. století mezi Českým Šumburkem u Tanvaldu a Příchovicemi.
Kostel sv. Filipa a Jakuba, Roztoky u Jilemnice
Roztoky u JilemniceBarokní kostel sv. Filipa a Jakuba pochází z roku 1728. Uvnitř najdeme bohatě zdobený oltář se sochami světců a dřevorytinu jilemnického zámku.
Římskokatolický kostel sv. Martina, Zlatá Olešnice
Zlatá Olešnice (Jablonec n. N.)Římskokatolický kostel sv. Martina byl postaven v roce 1776. Jedná se o barokní stavbu s cennou vnitřní výzdobou.
Evangelický kostel v Trutnově
TrutnovNovogotický kostel postavil v roce 1900 trutnovský stavitel Karel Rieger podle plánu architekta Steinhofera z Vídně.
Kostel sv. Václava, Trutnov
TrutnovKostel sv. Václava v Horním Starém Městě je poprvé písemně doložen v roce 1313, v roce 1581 byl renesančně přestavěn a doplněn o novou věž.
Kostel sv. Jana Křtitele, Horní Polubný
KořenovDominantou Horního Polubného je jednolodní kostel sv. Jana Křtitele, který byl postaven v letech 1789 až 1793.
Kostel sv. Michala, Rokytnice nad Jizerou
Rokytnice nad JizerouTato pozdně barokní stavba vznikla na místě původního dřevěného protestanského kostelíka, který byl postaven již v roce 1598.
Kostel svatého Petra, Špindlerův Mlýn
Špindlerův MlýnKostelíček sv. Petra ve Špindlerově Mlýně byl vybudován roku 1793 jako centrum duchovního života místních lidí.
Kostel sv. Kateřiny, Mříčná
MříčnáV roce 1716 byla zahájena stavba zděného kostela sv. Kateřiny, který byl dokončen o 70 let později a je dominantou obce.
Farní kostel v Horním Maršově
Horní MaršovV 16. století byl v Horním Maršově postaven dřevěný protestantský kostel, který byl roku 1608 nahrazen dodnes stojícím renesančním kamenným kostelem od italského stavitele Carolo Valmadiho.
Sochy v Příchovicích
KořenovDominantou Příchovic je kostel sv. Víta. Kromě něho zde nacházíme i drobné sakrální památky, které stojí za povšimnutí.
Kostel sv. Václava, Paseky nad Jizerou
Paseky nad JizerouKostel byl postaven v letech 1787 až 1789 na místě, kde byl původně vysoký les a skála.
Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí
TrutnovNovogotický kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v letech 1897 až 1903. Je zajímavý svým architektonickým vzhledem, zejména zvláštním členěním fasády.