Církevní stavby Krkonoše
Církevní stavby Krkonoše
Církevní památky jsou v regionu Krkonoše především z kategorie kostelů a kostelíků, z nichž je většina přístupná pouze v časech řádných bohoslužeb. Z církevních památek však určitě stojí za návštěvu Augustiniánský klášter ve Vrchlabí, který dnes již neslouží svému původnímu účelu, ale je přístupný díky tomu, že je zde umístěno největší krkonošské muzeum.
Svahy Krkonoš jsou také ozdobeny nejednou kapličkou. Mezi nejzajímavější patří kaple Svaté Alžběty v Harrachově nebo dominanta na pomezí Jizerských hor a Krkonoš - Tesařovská kaple v Kořenově. Za pozornost stojí i hrobka rodiny Harrachů v Horní Branné.
Augustiniánský klášter Vrchlabí
VrchlabíAugustiniánský klášter ve Vrchlabí, který je významnou barokní památkou města, byl založen v roce 1704 Maxmiliánem z Morzinů.
Kostel sv. Bartoloměje, Pecka
PeckaBarokní kostel sv. Bartoloměje je jednou z nejvýznamnějších památek v obci. Původní dřevěný kostel byl roku 1603 nahrazen kostelem kamenným.
Kaple sv. Alžběty, Harrachov
HarrachovVedle budovy harrachovské sklárny se nachází kaple sv. Alžběty, ve které je umístěn unikátní skleněný zvon.
Tesařovská kaple, Kořenov
KořenovV centru Kořenova stojí zdaleka viditelný symbol obce, osmiboká tesařovská kaple.
Kostel sv. Prokopa a fara, Jablonec nad Jizerou
Jablonec nad JizerouKostel sv. Prokopa je nejstarším domem v Jablonci nad Jizerou. Původně zde stával dřevěný kostel, na jehož místě byl v roce 1777 postaven současný pozdně gotický kostel.
Kostel sv. Michala, Rokytnice nad Jizerou
Rokytnice nad JizerouTato pozdně barokní stavba vznikla na místě původního dřevěného protestanského kostelíka, který byl postaven již v roce 1598.
Sochy v Příchovicích
KořenovDominantou Příchovic je kostel sv. Víta. Kromě něho zde nacházíme i drobné sakrální památky, které stojí za povšimnutí.
Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí
TrutnovNovogotický kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v letech 1897 až 1903. Je zajímavý svým architektonickým vzhledem, zejména zvláštním členěním fasády.
Evangelický kostel v Trutnově
TrutnovNovogotický kostel postavil v roce 1900 trutnovský stavitel Karel Rieger podle plánu architekta Steinhofera z Vídně.
Kostel Nejsvětější Trojice, Žacléř
ŽacléřNedaleko Rýchorského náměstí se nachází kostel Nejsvětější Trojice. Byl postaven v roce 1677 řádem jezuitů a v roce 1732 by barokně přestavěn.
Kostel sv. Václava, Harrachov
HarrachovNa místě původní dřevěné kaple byl v roce 1788 postaven dřevěný kostel sv. Václava. V letech 1822-28 byl na jeho místě postaven zděný empírový kostel s částečně skleněným oltářem.
Římskokatolický kostel sv. Martina, Zlatá Olešnice
Zlatá Olešnice (Jablonec n. N.)Římskokatolický kostel sv. Martina byl postaven v roce 1776. Jedná se o barokní stavbu s cennou vnitřní výzdobou.
Kostel sv. Mikuláše, Horní Branná
Horní BrannáKostel sv. Mikuláše je kulturní památkou chráněnou státem. Původní dřevěný kostel, který na jejím místě stával, byl nejstarším doloženým kostelem v Podkrkonoší.
Kostel sv. Kateřiny, Vysoké nad Jizerou
Vysoké nad JizerouV kostele sv. Kateřiny se nachází vzácná socha Madony, která pochází z první poloviny 14. století. Je zřejmým projevem gotického umění.
Kaplička na Kostelním kopci, Rokytnice nad Jizerou
Rokytnice nad JizerouPůvodní dřevěná kaplička byla postavena v roce 1724. Roku 1768 byla zbourána a na jejím místě byla postavena současná zděná kaple.
Kostel sv. Víta, Příchovice
KořenovKostel sv. Víta v Příchovicích je nejzajímavějším pseudoslohovým kostelem v této oblasti.
Kostel sv. Kateřiny, Mříčná
MříčnáV roce 1716 byla zahájena stavba zděného kostela sv. Kateřiny, který byl dokončen o 70 let později a je dominantou obce.
Kaplička v Rejdicích
KořenovV Příchovicích a jejich okolí je několkik kapliček. Ta v Rejdicích pochází z počátku 19. století a stala se dominantou v krajině.
Kostel sv. Prokopa, Čistá u Horek
Čistá u HorekPůvodně gotický kostel sv. Prokopa byl v roce 1819 přestavěn v empírovém slohu.
Kostel sv. Jana Křtitele, Horní Polubný
KořenovDominantou Horního Polubného je jednolodní kostel sv. Jana Křtitele, který byl postaven v letech 1789 až 1793.